Historie

Dolnobřežanskou kapli sv. Maří Magdalény zamýšlel postavit již Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg(*1809-†1885), který k ní položil i základní kámen. Po jeho smrti v díle pokračoval podle plánů Karla Rösnera(*1804-†1869) František z Pauly kardinál Schönborn(*1844-†1899). Stavba trvala od roku 1885 do roku 1887. Kardinál Schönborn ji sám dne 17. dubna 1887 vysvětil.

Je to pseudorománská kaple obdelníkového půdorysu (13,5 m x 7,5 m). Vnitřní prostor je překlenut křížovou klenbou žebrovou o třech polích. Kaple je zakončena plochou zdí, za níž je apsida, která slouží jako sakristie. Vnitřek kaple je ozdoben pilastry a obloučkovým podřímsím.

Na straně k zámku je empora o dvou patrech; na první se vystupuje z kaple po schodišti, druhá sloužila jako arcibiskupské oratorium, do kterého je z dob působení ministerstva vnitra zazděný vchod.

Vnitřní úpravu kaple navrhl Bedřich Wachsmann(*1820-†1897). Oltář je zbudován z různobarevného mramoru a stojí na něm bohatě zlacený svatostánek. Na stropě je zavěšena věčná lampa ve tvaru koruny. Přední stranu zdobí pět soch: Pod křížem sv. Maří Magdaléna, čelem kříži nalevo P. Maria a sv. Jan Nepomucký, napravo sv. Jan a sv. František de Paula. Tyto sochy vytvořil Eduard Veselý.

V roce 2002 byla kaple znovu vysvěcena kardinálem Miloslavem Vlkem a po více než 50 letech v ní byly obnoveny pravidelné mše svaté (sobota odpoledne).

V letech 2017-2018 prošla kaple společně se zámkem generální rekonstrukcí po devastaci z dob komunismu. Věžíčka byla opatřena 2 malými zvony se jmény Marie Magdalena a František z Pauly. 

Od roku 2022 jsou v kapli po více než 70 letech slouženy nedělní mše svaté s cílem postupně vytvořit komunitu farnosti ve stále rozrůstajících se Dolních Břežanech.